Rozhovor s René Caranem nejen o dřevu a suchých podlahách fermacell

René Caran, podlahář z firmy PARQUET RENSPOL, je člověkem, který miluje krásu ve všech jejích podobách. Svědčí o tom ostatně jeho web renecaran.cz, kde kromě jeho věrnosti a oddanosti k dřevu a parketám rychle poznáte, že René má rád i design, cestování či focení. Jeho profesí jsou však podlahy a těm se v našem článku chceme také věnovat. Reného Carana baví parkety, řemeslo a restaurování, parketáři u nás i v Evropě dobře znají jeho evropský a dnes již legendární projekt WORKCAMP PARQUET. Ten René Caran pořádal loni popáté, a i jeho zásluhou se v roce 2020 toto evropské setkání parketářů uskutečnilo na území České republiky již podruhé.
 
Obě akce podpořila i značka fermacell^TM, ostatně společnost James Hardie Europe a její sádrovláknité a cementovláknité desky fermacell^TM spolupracují s René Caranem už řadu let. René možnosti suchých podlah fermacell^TM velmi dobře zná, pracovníci karlovarské podlahářské firmy PARQUET RENSPOL, jejíž je spolumajitelem, pracují s těmito materiály dlouhodobě. Na mnoha projektech včetně evropského setkání parketářů v praxi potvrzují, že si dřevo a suché podlahy fermacell^TM velmi dobře rozumí.
 
Náš rozhovor začal otázkou na loňský ročník WORKCAMP PARQUETu, který se měl konat původně v Belgii, ale díky koronavirové epidemii se z krásného zámku v Bruselu musel přesunout do v té době z hlediska covidu „ještě bezpečné“ České republiky. Co všechno příprava obnášela a v čem byl loňský ročník specifický?
Těšili jsme se na restaurování 300 let starých parket, ale člověk míní a život mění. S ohledem na dění i další neodhadnutelný vývoj situace se náš organizační tým rozhodl uspořádat loňský ročník na jiném, neméně krásném zámku v České republice. Ve Vizovicích se vše nakonec povedlo, naše tradiční setkání přátel parketářského řemesla bylo kouskem naděje, radosti a jistoty.
 
V interiéru vizovického zámku jste pracovali za plného provozu. Proč jste stáli o to, aby se vám návštěvníci zámku dívali přímo pod ruce?
Chtěli jsme motivovat lidi, aby se o řemesle, dřevě a restaurování starých dřevěných podlah dověděli něco víc. V Česku je tato část parketářského řemesla trochu na ústupu. Nevyučuje se v žádné škole, přednost mají umělé, strojově vyráběné podlahy. V zahraničí je to jinak, lidé tam mají větší vztah ke dřevu, k bydlení to tam patří. Ale i u nás se stále najdou zákazníci, kteří dřevěné podlahy milují a nedají na ně dopustit.
 
Jaká je současnost a vztah dřevěných podlah k moderním suchým podlahovým systémům, jako je fermacell^TM. Jak jsou mezi vašimi zákazníky a kolegy vnímány, znají je? A pokud ano, co o nich ví?
Můj pohled nemůže být z podstaty objektivní, protože naše firma se na fermacell^TM dlouhodobě specializuje a pracuje s ním. Je to moderní materiál, který do současného stavebnictví patří. Obecně si však myslím, že systém suchých podlah není až tak známý. Vidím to při konzultacích s našimi zákazníky. Jejich realizační firmy jim často jako podklad doporučují beton místo toho, aby si rychle a bez časových ztrát nebo bez hlubšího zásahu do stavby připravili suchou cestou podkladovou vrstvu pod vrchní podlahovou krytinu.
 
V jakých situacích či zakázkách nelze využít jako podklad beton nebo anhydrit a proč by investor měl dát jednoznačnou „zelenou“ suchému podlahovému systému fermacell^TM?
Prvním důvodem pro volbu suchého systému je jeho nízká hmotnost, druhým je čas, respektive velmi rychlá realizace. Třetí je absence mokrých procesů. Těch výhod je samozřejmě více, ale toto je vždy základ.
 
Když vašemu zákazníkovi doporučíte fermacell®, respektuje vaše doporučení?
Jednoznačně. O naší práci a orientaci na konkrétní technologie a materiály se na trhu ví a lidé si nás pro naše zkušenosti a specializaci často sami vyhledávají. Takže nějaké přesvědčování či polemiky neprobíhají. Investoři naše doporučení opravdu respektují a myslím, že to by mělo být v naší branži standardem.
 
Myslíte si, že by pomohla větší osvěta ze strany značky fermacell^TM, zaměřená na koncového spotřebitele?
I tady říkám jednoznačně velké ANO. Opravdu by pomohla, a nejen na koncového spotřebitele. Víc by o výhodách tohoto podlahového systému měli vědět i samotní podlaháři. Samozřejmě se o fermacellu něco ví, moji kolegové z parketářské nebo podlahářské branže se s tímto materiálem setkávají minimálně u dřevostaveb, kde se s fermacellem často pracuje. Ale můj názor je, že se toho systému trochu bojí, protože jej nemají ze své praxe vyzkoušený. Vím, že obrovské množství informací je o fermacellu na webu, ale tam řemeslníci často nechodí. Spíš se raději zeptají někoho, kdo už s tímto systémem pracuje. Takže kdo mě zná, tak si zavolá a zeptá se, ale ta síť „fermacell expertů“ by měla být ještě hustší.
 
Je ta neznalost značky jedinou bariérou k většímu využití těchto suchých podlah?
Další překážkou je fakt, že podlaháři znají dokonale beton jako podklad, anhydrit o něco méně, a s fermacellem pracují v duchu myšlenky „uděláme to jako vždycky.“ Staví se k tomu trochu s odporem a nerespektují specifika, které jsou obvyklé pro všechny moderní materiály – třeba nutnost dodržovat předepsaný postup, pracovat s doporučenými materiály a pracovními pomůckami. Naše branže je obecně náročná v tom smyslu, že jakákoliv chyba podlaháře se často složitě a draze opravuje. Takže podlaháři mají u suché podlahy pochyby ve smyslu „co když se to bude hýbat, musí se to složitě stěrkovat“, a našel bych ještě další otazníky. Často jsou to obavy zbytečné a vyplývají z neznalosti, ale to víme my, kdo s těmito materiály dennodenně pracujeme.
 
Existují typy dřevěných podlahových krytin, které kvůli jejich formátu či použité dřevině nelze pokládat na suché podlahy fermacell^TM?
Začnu obecněji. Fermacell má svých technických listech vždy odkaz na příslušnou normu, která použití dřevěných krytin konkrétních typů a rozměrů na těchto podlahách upravuje. U těchto rozměrů principiálně platí to, že jiné, než povolené typy a velikosti je možné aplikovat až po konzultaci s technikem. Důvod je prostý – pokud podlahu nedělá proškolená a materiál dobře znalá firma nebo mistr a profík v oboru, má podlahář tendenci vzít krytinu a bez ohledu na podmínky ji položit jako u betonu, tj. v duchu předešlé odpovědi „jako vždycky.“ Mistr přitom ví, že když konkrétní dřevěnou krytinu položí na fermacell^TM v určitém vzoru nebo s vhodnou povrchovou úpravu, může použít i větší než normou stanovený formát. Takto to doporučuji i já – co je nad formát, konzultovat s techniky otázky velikosti místnosti, způsobu pokládky, zvolené stěrky nebo povrchové úpravy. Záleží také na typu podlahy, jestli je to například třívrstvá lepená podlaha nebo masiv. A podle výsledku konzultace pak postupuji. Když spojím doporučení techniků a naše vlastní zkušenosti, vždy najdu řešení a vhodný způsob pokládky.
 
Vraťme se ještě k přednostem a důvodům pro volbu suchých podlah. Vy jste jako základ uvedl nízkou hmotnost, rychlost realizace a absenci mokrých procesů. Zajímalo by nás, zda vaši zákazníci oceňují i další výhody, jako jsou například systémová skladba nebo akustika. Myslíme tím obecně parametry, které jsou už z hlediska koncového investora méně zřejmé, a ocení je zejména projektant nebo podlahář?
Nezdá se to, ale našimi zákazníky jsou právě koncoví zákazníci, a oni parametry jako akustika či výška podlahy a její nosnost opravdu řeší. Zejména akustika a voštinový systém fermacell^TM je velkou předností tohoto podlahového systému. Většinou to zákazníci řeší v souvislosti s tím, že jim něco nefunguje tak, jak si to představovali, a mají nějaký stávající dům nebo byt či jinou součást stavby. Takže hledají řešení toho, na co se v projektu zapomnělo nebo co stavební firma udělala špatně. Naše nejčastější zkušenost je, že ano, řeší voštiny, řeší akustiku, ale my nastupujeme většinou až ve fázi opravy. Chci tím říct, že jsou to zakázky, u nichž se se suchým systémem fermacell^TM původně nepočítalo, a fermacell^TM nahrazuje něco, co nefunguje tak, jak mělo. Takovou situaci řešíme u dřevostaveb i u rekonstrukcí, nejčastěji pak u přestaveb starších vícepatrových bytových domů, kde máme velký podíl realizací. Tady se nejvíce uplatňují voštinové systémy a jejich vylepšení akustiky, dalším důvodem je možnost snadného vyrovnání podkladů s podsypy fermacell^TM.
 
Kdo jsou vaši nejčastější zákazníci, a v jakých typech objektů realizuje vaše společnost PARQUET RENSPOL podlahy?
Jsme parketáři a naši zákazníci jsou koncoví uživatelé, pro veřejný sektor nebo nadnárodní firmy neděláme. Tím, že jsme orientováni na parkety, je náš okruh investorů a typických objektů trochu omezen. Pokud se bavíme o typech domů, tak to jsou nejčastěji starší vícepodlažní činžovní bytové domy, kde jsou trámové stropy a jako krytina parkety. V rámci rekonstrukce si tu se systémem fermacell^TM můžeme dokonale připravit podlahu, a přitom zachovat výbornou akustiku. Málo děláme novostavby. U rodinných domů se jedná také většinou o staré domky, kde se dělají sanace starých půd, rozšíření půdních prostor nebo vyrovnání starých podlah. Fermacell^TM je také silný, a to jsem už zmiňoval, v dřevostavbách. Velký potenciál vidím u něj ve veřejných stavbách, ale tam jsou zákazníci a projektanti často konzervativní. A i když používají suché systémy, pracují s méně vhodnými deskovými systémy. I tady fermacell^TM mokré a jiné suché systémy svými parametry a systémovým přístupem poráží.
 
Kromě organizace projektu WORKCAMP PARQUET patří do vaší působnosti také technická podpora materiálů fermacell^TM na rakouském trhu. Co vám tato činnost přináší a jaké zkušenosti se dají uplatnit i u nás?
Pokud bych to měl říct stručně, tak i díky tomu nemám s materiály fermacell^TM absolutně žádný problém, naopak. Na mne se obrací firmy a podlaháři z Rakouska, a já jim musím umět poradit. Nejcennější jsou zpětné vazby, které z mnoha a mnoha různých realizací člověk dostane. To je kromě vlastní práce a profese ta nejlepší škola. Nemám zpětnou vazbu jen od samotných podlahářů, velmi cenné jsou informace od akreditovaných techniků na stěrky a stavební chemii. Osobně tak „sbírám reklamace“ a zjišťuji, kde jsou nejčastější příčiny poruch při pokládce.
 
Když jste to téma chyb a reklamací zmínil - dají se uvést nejčastější chyby, se kterými se potkáváte?
První chyba je hned u prodeje materiálů. Tím, že prodejce má něco na skladě a něco mu naopak chybí, tak to nedostatečně proškolený personál řeší nabídkou nevhodné náhrady. Podlahář se na to spolehne, namísto systémového materiálu má nesystémový, ale on to neví. A na chybu je zaděláno. Druhá velká příčina se objevuje u zpracování. Firmy, které se specializují na sádrokarton, přistupují k fermacellu jako k jisté variantě sádrokartonu, ale to je omyl. Fermacell^TM se zpracovává spíš jako dřevomateriál. Třetí hlavní příčinou je následné zpracování fermacellu – ten materiál je ze sádry a je potřeba se k tomu tak chovat.
 
Můžeme na úplný závěr uvést některou ze zajímavých realizací, kterou jste vy nebo vaše firma dělali?
Pokud se bavíme o spolupráci s fermacellem, tak velmi rád vzpomínám na druhý ročník WORKCAMP PARQUETu, který se uskutečnil na zámku Dahlen v Německu v roce 2017. Na podklad, tvořený betonovou podlahou a asfaltem jsme dali podsyp a podlahové desky fermacell^TM, na které jsme položili repliku versailleského vzoru parket o formátu 90 x 90 cm. I na tomto případě se dá ukázat, že velké formáty se na fermacell^TM dají pokládat, jde však o to, jak. Tady jsme to řešili lepením menších kousků, které jsme na závěr v rámci povrchových úprav naolejovali.
 
Za rozhovor poděkoval Peter Šovčík
Foto © René Caran a archiv WORKCAMP PARQUET